Táborská pevnost za třicetileté války
Recenze knihy, která reáliemi souvisí s dobovými událostmi v Táboře a jeho okolí, do kterého náleží též obec Dražice.
Táborská pevnost
recenze knihy
Třicetiletá válka začala 23. května 1618 defenestrací královských místodržících v Čechách, kde i skončila, neboť ještě několik dní po podpisu vestfálského míru probíhaly boje v Praze. Hlavní město zemí Koruny české však nebylo jediné, které prodělalo strategicky významné obléhání. Vždyť po porážce stavovského povstání vítězům vzdorovaly posádky v dobře opevněných hradech Orlík a Zvíkov, jejichž obránci kapitulovali 6. dubna 1621 resp. 21. července 1621, a městech Třeboň, kde vojáci odpor vzdali 24. února 1622 či Tábor, jehož sevření císařskou armádou skončilo 18. listopadu 1621. V souvislosti s městem nad Lužnicí nezůstalo pouze u jednoho střetnutí – v roce 1648 se situace opakovala a obě obléhání jsou popsána v nejnovějším, 13. svazku edice Útrapy a hrůzy třicetileté války.
Mgr. Tomáš Sterneck svoji knihu výstižně nazval Táborská pevnost za třicetileté války (dobývání města v letech 1620-1621 a 1648) a ve třech kapitolách kompaktně pojednává o událostech ve městě i jeho širším okolí. Aktéry jsou tehdejší táborští obyvatelé z různých společenských vrstev – měšťané, řemeslníci či lidé z okraje společnosti, obdobně i jejich protivníci z řad císařské armády a vojáků švédského krále. Publikace obsahuje množství informací, které dokládají význam Tábora v průběhu třicetileté války a objasňují politické i ekonomické souvislosti, které posléze vyústily do konfiskace majetku a z ní plynoucího ekonomického krachu dříve prosperujícího města.
Autor analyzuje bojové operace a zvyklosti i náboženský aspekt válečné vřavy, vždyť Tábor byl pro katolíky symbolem hereze a jeho obyvatelé kacíři, které je třeba vrátit k pravé víře. Text knihy doplňují informační medailony o významných mužích, kteří přímo či nepřímo ovlivňovali osudy města (např. Baltasar Marradas y Vique, Karel I. kníže z Lichtenštejna, Daniel Romanesco de Coco, Jan Býšovec z Býšova, Zdeněk Lev Libštejnský z Kolowrat, Pedro Vásquez de Umania, Zikmund Jan Myslík z Hyršova aj.) i mnoho snímků (včetně barevné fotografické přílohy) dobových zbraní, portrétů, grafik, map, plánů a v současné podobě dochovaných světských, církevních i fortifikačních staveb Tábora.
Publikace Táborská pevnost za třicetileté války (dobývání města v letech 1620-1621 a 1648) by neměla chybět (nejen) současným obyvatelům Tábora i okolního území, kteří se tak mohou obeznámit s nelehkým dějinným údělem města, ve kterém žijí či jej navštěvují a na Tábor by právem měli být hrdi.
Mgr. Tomáš Sterneck: Táborská pevnost za třicetileté války (dobývání města v letech 1620-1621 a 1648), ISBN: 978-80-88030-90-4, 152 str. textu + 16 str. barevné přílohy, 1. vyd., Bohumír Němec – Veduta, nakladatelství a vydavatelství, České Budějovice, rok 2025.
Autor textu: Stanislav Vaněk