Různé

Táborská pevnost za třicetileté války

Recenze knihy, která reáliemi souvisí s dobovými událostmi v Táboře a jeho okolí, do kterého náleží též obec Dražice.

ObálkaTáborská pevnost
recenze knihy

Třicetiletá válka začala 23. května 1618 defenestrací královských místodržících v Čechách, kde i skončila, neboť ještě několik dní po podpisu vestfálského míru probíhaly boje v Praze. Hlavní město zemí Koruny české však nebylo jediné, které prodělalo strategicky významné obléhání. Vždyť po porážce stavovského povstání vítězům vzdorovaly posádky v dobře opevněných hradech Orlík a Zvíkov, jejichž obránci kapitulovali 6. dubna 1621 resp. 21. července 1621, a městech Třeboň, kde vojáci odpor vzdali 24. února 1622 či Tábor, jehož sevření císařskou armádou skončilo 18. listopadu 1621. V souvislosti s městem nad Lužnicí nezůstalo pouze u jednoho střetnutí – v roce 1648 se situace opakovala a obě obléhání jsou popsána v nejnovějším, 13. svazku edice Útrapy a hrůzy třicetileté války.

Mgr. Tomáš Sterneck svoji knihu výstižně nazval Táborská pevnost za třicetileté války (dobývání města v letech 1620-1621 a 1648) a ve třech kapitolách kompaktně pojednává o událostech ve městě i jeho širším okolí. Aktéry jsou tehdejší táborští obyvatelé z různých společenských vrstev – měšťané, řemeslníci či lidé z okraje společnosti, obdobně i jejich protivníci z řad císařské armády a vojáků švédského krále. Publikace obsahuje množství informací, které dokládají význam Tábora v průběhu třicetileté války a objasňují politické i ekonomické souvislosti, které posléze vyústily do konfiskace majetku a z ní plynoucího ekonomického krachu dříve prosperujícího města.

Autor analyzuje bojové operace a zvyklosti i náboženský aspekt válečné vřavy, vždyť Tábor byl pro katolíky symbolem hereze a jeho obyvatelé kacíři, které je třeba vrátit k pravé víře. Text knihy doplňují informační medailony o významných mužích, kteří přímo či nepřímo ovlivňovali osudy města (např. Baltasar Marradas y Vique, Karel I. kníže z Lichtenštejna, Daniel Romanesco de Coco, Jan Býšovec z Býšova, Zdeněk Lev Libštejnský z Kolowrat, Pedro Vásquez de Umania, Zikmund Jan Myslík z Hyršova aj.) i mnoho snímků (včetně barevné fotografické přílohy) dobových zbraní, portrétů, grafik, map, plánů a v současné podobě dochovaných světských, církevních i fortifikačních staveb Tábora. 

Publikace Táborská pevnost za třicetileté války (dobývání města v letech 1620-1621 a 1648) by neměla chybět (nejen) současným obyvatelům Tábora i okolního území, kteří se tak mohou obeznámit s nelehkým dějinným údělem města, ve kterém žijí či jej navštěvují a na Tábor by právem měli být hrdi.      

Mgr. Tomáš Sterneck: Táborská pevnost za třicetileté války (dobývání města v letech 1620-1621 a 1648), ISBN: 978-80-88030-90-4, 152 str. textu + 16 str. barevné přílohy, 1. vyd., Bohumír Němec – Veduta, nakladatelství a vydavatelství, České Budějovice, rok 2025.

Autor textu: Stanislav Vaněk

 


Obřiště

Obřiště - ortofotomapaObřiště (okr. Tábor, Jihočeský kraj) - zaniklá fortifikace u Dražic na ostrožně nad pravým břehem Lužnice.
Psaná historie o ní mlčí, neznáme ani její jméno. Obřiště je pomístní název. Dosavadní bádání fortifikaci spojovalo se zmínkou Starých letopisů českých o tom, že "někde proti Dražicům za Lužnicí" se ukrývali táborští chiliasté vypuzení z Příběnic, poté zajatí Janem Žižkou a odvedení do Klokot. V poslední době umožňují nepočetné archeologické nálezy získané z vývratů datovat život lokality někam do období od konce 14. do průběhu 15 století.Plánek obřiště
Čelo opevnění zajišťuje mělký, nepříliš výrazný šíjový příkop, za nímž nejsou patrny žádné pozůstatky čelní fotifikace. Vnitřní areál o délce 75 m uzavírá nad opyšem další výraznější příkop. Na vnitřní ploše se nachází několik balvanů a při severní hraně čtverhranné zahloubení. V prostoru jeho severního kraje a navazující hrany je patrná delší část na maltu stavěné zdi.
Celé opevnění působí spíše nedokončeným dojmem. Čtverhrannou prohlubeň je nutno spíše než za stopu těžby kamene (té by nepochybně padly za oběť jako první velké balvany) považovat za pozůstatek stavby zahloubené do skalního podloží. Pracnost tohoto zahloubení stejně jako užití zdiva na maltu nepodporují představu epizodického útočiště táborských pikartů. Síše se jedná o snad nedostavěný hrad nižší kvalitativní úrovně, jehož přesnější dataci i historické souvislosti bude muset řešit další výzkum.
Přílohy k článku
Jméno souboru Popis Velikost
obriste.pdf 516.7 Kb
obriste360574905.jpg 515.4 Kb