Kostel sv. Jana Křtitele
Na návrší, uprostřed hřbitova, stojí kostel sv. Jana Křtitele. Konkrétní rok výstavby kostela není znám. Presbytář postavili pravděpodobně páni z Ústí, soudě podle oken s trojlistou růží. Předpokládá se, že mohl vzniknout současně s hradem, který stával poblíž a že nynější presbytář byl hradní kaplí. Chrámová loď vznikla později z materiálu rozbořeného hradu. Stěžeje (součást dveřního nebo okenního závěsu připevněná k zárubni, k rámu nebo do zdiva) jsou z kamene starých oken s mřížemi a hlavní vchod pochází také z dřívější doby a pravděpodobně sloužil jiným účelům než chrámovým.
Jedná se o jednolodní stavbu s gotickým jádrem ze 14. století s trojboce zakončeným presbytářem, sakristií na severní a předsíňkou na jižní straně lodi. V západním průčelí se dochoval krásný hrotitý profilovaný portál z doby založení kostela. Presbytář dostal kolem roku 1600 renesanční valenou klenbu s výsečemi. Loď má barokní plochý strop z 18. století. Současný interiér kostela je převážně z 20. století.
V kostele byly tři zvony. Nejstarší zvon byl ulit v roce 1679 a jmenoval se sv. Marie a sv. Jan Křtitel. Vážil 172,5 kg s výškou 54 cm a průměrem 68 cm. Tento zvon zrekvírovaly (zabavily) rakouské úřady 28. listopadu 1917. Druhý zvon, poledníček, byl ulit v roce 1848. Vážil 51,5 kg, měl výšku 38 cm a průměr 46 cm. Ten byl zabaven 16. listopadu 1916. Na kostele zůstal pouze „umíráček“ vážící 14 liber. Ten se zakoupil v roce 1824 za 30 zlatých a 30 krejcarů.
V září roku 1924 byly do dražického kostela zavěšeny nové tři zvony, zakoupené z daru od Marie Haick (Hájkové) a jejího syna Františka, katolického kněze v Americe za 11 784 Kč. Zvony posvětil biskup v Českých Budějovicích. Dva dostaly jména po dárcích – Marie (váha 154 kg) a František (váha 89 kg) a poslední po patronu zdejšího kostela – Jan Křtitel (váha 40 kg). Dárci prý určili, že mají zvonit „pro čest a slávu boží všem živým i mrtvým osadníkům Dražickým“. Toto věnování bylo také na zvonech zaznamenáno.
V rámci opravy kostela byly v 90. letech 20. století instalovány nové lavice, odstraněny postranní oltáře zničené červotočem a provedena nová elektroinstalace. Místo současných bohoslužeb – nový oltář – je nezvykle umístěn mimo presbytář na severní straně lodi podle návrhu P. Adolfa Pintíře. Zeď za ním je vyzděna z bílých a červených cihel, které jsou uspořádány do tvaru kříže. Svatostánek v nové zdi – dřevěnou skříňku – vyrobil mistr Janoušek ze Sušice a skleněnou mozaiku Matěj Forman z Prahy (syn světoznámého režiséra Formana). Nový oltář posvětil generální vikář Josef Kavale 24. září 1988.
Ruční zvonění naradilo 22. srpna 1992 automatické elektrické. Od té doby denně v poledne a navečer v 18 hodin vyzvání do širokého okolí zvon – ten nejmenší. Zbylé dva zvony zrekvírovali Němci za druhé světové války.
Kostel je přirozenou dominantou obce a je zapsán ve státním seznamu kulturních památek. V posledních letech prošel kostel i okolí obnovou:
2006 zvonice2007- 2009 střecha
2010 odvlhčení a odvodnění kostela
2011 obnova části hřbitovní zdi a fasády kaple
2012 dokončení obnovy hřbitovní zdi a fasády kostela, venkovní osvětlení kostela
2013-2014 vnitřní omítky
První zmínky o místní plebánii (středověké farnosti) jsou z poloviny 14. století. Až do roku 1786 patřily všechny vesnice panství pro nedostatek duchovenstva k táborskému děkanství a dražický kostel byl filiálním (pobočným) kostelem farního kostela v Táboře. Od farního kostela se lišil tím, že zde neprobíhaly základní svátosti např. křty a svatby, nevedl matriky.
Při všeobecném regulování far císařem Josefem II. v roce 1785 byly Dražice, stejně jako 116 jiných duchovních správ, povýšeny na lokálii. Oproti farnosti se lokálie lišily tím, že nebyly samostatné, ale na rozdíl od filiálních kostelů měly vlastního kněze. Jejich zřízení bylo administrativně jednodušší a finančně méně nákladné než zřízení farnosti. Pod duchovní správu sem byly přifařeny: od Tábora Dražice, Drhovice, Meziříčí, Makov a Knížata, od Borotína Balkova Lhota a Paseka. Od té doby se pro Dražice vedly samostatné matriky. Prvním lokalistou se stal P. Antonín Hrbek (druhým P. František Prull, třetím Josef Maťulka, čtvrtým Vojtěch Šašek).
Na farnost byly Dražice povýšeny 7. června 1856. Prvním farářem se stal tehdejší lokalista Vojtěch Šašek.
čerpáno z místních kronik
