Obec Dražice

Naše obec se nachází v Jižních Čechách cca 7km západně od města Tábor a je protnutá silnicí 1.třídy - 1/19

Umístění na portálu Mapy.cz  zde :    www.mapy.cz/#x=133447680@y=133593600@z=11@mm=ZP

V příloze naleznete mapu obce Dražice s čísly evidenčními a popisnými.

 Katastr obce Dražice má celkovou rozlohu 12,96 km2 (1296 ha).

Celkový počet trvale hlášených obyvatel k 31.12.2010 je  780.

Infrastruktura - vodovod, zásobovaný z centrálního vedení Tábor - Milevsko, kanalizace, čistírna odpadních vod, plynovod, telekomunikační kabelové vedení a obec je plně elektrifikována včetně veřejného osvětlení. 

V obci se  též nachází mateřská a základní škola 1-5tř. Dominantou středu obce je kulturní dům, v jehož prostorách je obchod se smíšeným zbožím, restaurace a sál pro kulturní akce. V těsné blízkosti kulturního domu je též pobočka České pošty. 

Podle klimatické rajonizace ČR patří území do oblasti mírně teplé, klimatického okrsku, který je charakteristický normálním, popř. krátkým mírným létem a normálně dlouhou mírnou zimou. Průměrná roční teplota se pohybuje od 7 do 7,5°. V relativní četnosti jednotlivých směrů větru převládá západní proudění.

Dražice je součástí geomorfologického celku Táborská pahorkatina, podcelku Soběslavská pahorkatina, okrsku Malšická pahorkatina. Nadmořská výška kolísá od 375 do 500 m n.m. Z jihu je krajinný prostor uzavřen hlubokým údolím řeky Lužnice. Krajina je rozbrázděna četnými údolími potoků, ústících ze severu do Lužnice.

Z hlediska věkové skladby, vzdělání a ekonomické aktivity nevykazuje obec výrazné diference vůči českému průměru.

Vznik Dražic není možno přesně datovat. Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1352, kdy je uváděna jako majetek rožmberského panství příběnického.

Od kdy Dražice patřily k městu Táboru, není zjištěno. V květnu a v červnu roku 1420 Oldřich z Rožmberka, pán na Příběnicích, obléhal Hradiště hory Tábor a byl koncem června zahnán a jeho statky byly pleněny a pustošeny a s nimi také hrad a kostel Dražický. Listem ze září 1469 dal král Jiří z Poděbrad v zástavu Táboru statky a dědictví po Petrovi řečeném z Růže a z Tábora a Kateřině, jeho dceři, díl Dražic.

Hrad Dražice stával za nynějším kostelem. Jsou zde dosud znát zbytky starých zákopů a hradní věže.

O škole činí se zmínka v roce 1786, kdy v Dražicích zřízena lokalie a městu Táboru propůjčeno právo na tuto lokalii. Škola byla v kostelní chalupě a učitelem byl Václav Šindelář. V červenci 1808 bylo započato se stavbou nynější školy, ovšem jen přízemní, stavba byla dokončena roku 1825 a obsahovala byt učitele, kabinet a vedle něho pokoj. Roku 1829 žádal nový učitel o zřízení druhé třídy a zároveň o stavbu druhého podlaží. Stavba byla započata až roku 1844 a dokončena roku 1845.

Roku 1925 nařídila okresní správa politická v Táboře v důsledku zemské správy politické v Praze pro naprostý nedostatek místa a jiné závady uzavření hřbitova u kostela v Dražicích. Nový hřbitov byl vybudován při státní silnici asi ve středu obcí Dražice, Drhovice a Meziříčí. První práce začaly dne 21. dubna 1926 kopáním základů.

Kostel svatého Jana Křtitele byl vystavěn Pány z Ústí. Na to poukazují okna s trojlistou růží. Možná byl vystavěn spolu s hradem jako hradní kaple. Chrámová loď je postavena z materiálu rozbořeného hradu.

Výklenková kaplička svatého Jana Nepomuckého na západní straně návsi u rybníka byla postavena roku 1787. Až do roku 1925 se u kapličky konávaly svatojanské pobožnosti.