Další církevní stavby

Fara

     Poblíž kostela sv. Jana Křtitele stojí klasicistní fara se segmentovým štítem v průčelí z 1. poloviny 19. století. Podle způsobu stavby se usuzuje, že z nynější fary byla postavena pouze část, ostatní vzniklo později.
     V roce 1786 byl ustanoven první lokalista P. Antonín Norbert Hrbek. Jelikož neměl kde bydlet (neexistovala fara), ubytoval se v chalupě č. 54 (tehdy u Kuldanů). V příštím roce byl za 25 zlatých šajnů zakoupen pozemek od dražického kostela a začala na něm stavba nové fary. Ta byla dokončena a předána k obývání 20. prosince 1787. Duchovní bydlel více než rok v nájmu. V roce 1810 odešel P. Hrbek na vlastní žádost do penze.
     Na jeho místo nastoupil druhý lokalista 30ti letý František Prull, který se do Dražic přistěhoval z Choustníku. Ten založil na kostelním pozemku farskou zahradu a za podpory patronátu postavil hospodářské stavení.
 
Fara Fara Fara
 
 

Kaplička sv. Jana Nepomuckého

     Také kaplička sv. Jana Nepomuckého v Dražicích je zapsána ve státním seznamu kulturních památek. Byla postavena na hrázi návesního rybníku v roce 1787. Je zděná, omítnutá, obdélného půdorysu, půlkruhově zaklenutá, završená trojbokým štítem. Vchod je ve štukovém portálu s pilastry (= polosloup - reliéfní plastický architektonický prvek napodobující sloup), nesoucími archivoltu (specifický typ klenby používaný k zaklenutí ústupových románských či gotických portálů). Po jejích stranách se nachází štukové čtyřlístky. Uvnitř je valeně klenutá. Ve vnitřních prostorách je umístěna dřevěná lidová plastika sv. Jana Nepomuckého.
     Až do roku 1925 se zde konávaly svatojanské pobožnosti. Dle záznamu v kronice z roku 1928 bývala vždy vyzdobena květinami a stávaly před ní dvě máje (jedle nebo smrčky), které dávali v posledních letech střídavě z čp. 15 u Pecháčků a z čp. 43 u Kocíků. V den svátku sv. Jana Nepomuckého (16. května) odsud chodíval průvod k sv. Janu na mostě v Meziříčí a konala se tam pobožnost.
     V roce 2010 prošla kaplička kompletní opravou, která byla částečně financována Ministerstvem pro místní rozvoj a částečně obcí Dražice.
 
 

Hřbitovy

     V naší obci jsou hřbitovy dva: starý a nový.
     Starý hřbitov je při kostele sv. Jana Křtitele. Od 1. července 1925 byl pro naprostý nedostatek místa a jiné závady tento hřbitov uzavřen. Patronát v Táboře se zřekl stavby nového hřbitova a nedal souhlas ke stavbě obecního hřbitova na zádušním poli. Proto se spojené obce Dražice, Drhovice a Meziříčí dohodly vystavět společný obecní hřbitov na poli Josefa Mrázka z Meziříčí a Jana Fary z Drhovic, které leží při státní silnici, takže bude hřbitov asi ve středu jmenovaných obcí. Místo pro nový hřbitov vrchní okresní zdravotní rada schválil a vznikla zvláštní hřbitovní komise, v níž zasedali za Dražice starosta obce Jan Chval, jeho náměstek Jan Hromada, dále člen obecní rady František Vošta a člen finanční komise Antonín Švec; za Meziříčí Jan Kabeš, Josef Černý a Antonín Novák; za Drhovice František Samec čp.1, Otakar Havlík a František Samec čp.19. Se stavbou se v tomto roce nezačalo, protože byly podány námitky. V srpnu roku 1925 byla na poli určeném pro nový hřbitov pohřbena paní Františka Jouzová z Řepče, rozená Kotašková Dražice čp. 80. Její otec nedbal, že není nový hřbitov v důsledku nerozumných námitek dosud vybudován a podpořil tak pohřbením své dcery na tomto místě myšlenku nového obecního hřbitova. Před započetím oficiální výstavby zde bylo pohřbeno ještě několik dalších zemřelých. Hřbitov nebyl ještě vybudován a již sloužil svému účelu.
     Po zamítnutí námitky začaly 21. dubna 1926 první stavební práce na novém hřbitově.  V prosinci téhož roku byly zabudovány dveře a tím byl hřbitov zcela dokončen. Celkové náklady dosáhly 92.500 Kč. Náklady byly rozpočítány mezi spojené obce v poměru přímých daní: Dražice 52.468,20 Kč, Meziříčí 29.177 Kč a Drhovice 10.854,80. V únoru roku 1927 byl nový hřbitov předán hřbitovní správě. Její předsedou byl František Mrázek, rolník v Dražicích čp.7, pokladníkem Antonín Novák , rolník v Meziříčí čp.21, správcem hřbitova statkář Otakar Havlík z Drhovice. V září téhož roku pak byly na hřbitově zavěšeny zvony s nápisem „Spojené obce Dražice, Meziříčí, Drhovice“. V roce 1933 se na hřbitově slavnostně vysadily lípy.
     V současné době je hřbitov spravován obcí Dražice, která pronajímá hrobová místa a udržuje celé prostranství. V posledních letech prošel hřbitov větší rekonstrukcí. Obec opravila márnici, hlavní vchod a hřbitovní zeď. Vybudovala parkoviště a nový postranní vchod a za finanční spoluúčasti obcí Drhovice a Meziříčí opravila na hřbitově chodníky.
     Od roku 2011 je obec Dražice spojena s „Novým hřbitovem“ cestou vedoucí vedle rušné hlavní silnice – cyklostezkou. Ta je lemována ovocným stromořadím, které bylo vysazeno v letech 1929 až 1930 ku příležitosti 80. narozenin pana prezidenta T.G. Masaryka.
 
foto před  a po rekonstrukci - starého hřbitova
Hřbitovy Hřbitovy Hřbitovy Hřbitovy HřbitovyHřbitovy Hřbitovy
foto před a po rekonstrukci - nového hřbitova
Hřbitovy Hřbitovy Hřbitovy Hřbitovy
 
 

Kříže

V katastru obce Dražice se nachází tři kříže, které má obec ve své správě. Dle záznamu v kronice se jich tu ve 30. letech 20. století nacházelo více.
 
 
„Kříž u Jezírka“ = v kronice zmiňován jako „Pecháčkův kříž“
Stojí za zahradou čp. 15 (dříve Pecháčkovi, dnes Motlovi) při rozcestí k Jezírku a Na Suchý. Postavil jej Jan Pařízek z čp. 15 roku 1899. Dříve na tom místě stával dřevěný kříž, který postavila obec. Když shnil a obec nepostavila nový, učinil tak výše jmenovaný.
 
„Kříž v Padělkách“ = v kronice zmiňován jako „Šerých kříž“
Stojí ve stráni v Padělkách. Říká se, že na tomto místě stavěli kostel. Co za den udělali, bylo přes noc odneseno na místo, kde stojí kostel nyní. Proto zde byl postaven kříž. Současná podoba je z roku 1927.
 
 
„Kříž na návsi“ byl postaven v roce 1895 a stojí v parčíku poblíž bývalé hasičské zbrojnice.
 
 
 
 
Kronika zmiňuje další kříže, které dnes již neexistují a popisuje je následovně:
 
„Kocíkův kříž“: na zahradě čp. 43 (dříve Kocíkovi, poté Pařízkovi, dnes vlastní obec Dražice). Původně byl dřevěný. Dle pověsti našli Kocíkovi na tom místě peníze a z vděčnosti postavili tam kříž. Nynější kříž na témže místě postavil roku 1824 majitel čp. 43 Jan Pařízek.
„Chválův kříž“: stojí na zahradě čp. 37 (dříve Chválovi, dnes Chvalovi). Na místě tam stával dřevěný kříž, který v roce 1928 padl. Téhož roku postavil Antonín Chvál čp. 37 místo něho kříž železný.
„Lisův kříž“: stojí za zahradou čp 1 (dříve Lisovi, pak Mrázkovi, dnes Samcovi). Na místě tam stával kříž dřevěný. Asi 80.letech 19.století postavila na místě něho obec kříž kamenný. Lisův kříž říká se mu proto, že stojí u Lisova pole a Lisovi jej opravují. Dnes je na tomto místě pouze podstavec (u Mičíků).
„Míchalův kříž“: stojí při cestě k Matoušovských mlýnu. Postavila jej paní Novotná z čp. 14 (dnes Dohnalovi) asi v 80.letech 19.století.
 
čerpáno z obecních kronik